Dlouhodobé zkušenosti s MacBook 12 (včetně polití čajem)

31.1.2017

Živí mě internetový marketing, takže u počítače trávím prakticky všechen pracovní čas a na internetovém přípojení jsem závislý. Než jsem si pořídil 12″ MacBook, pracoval jsem s MacBookem Pro z roku 2012 a mimo kancelář většinu práce řešil na iPadu mini. Jaké mám zkušenosti po roce každodenního používání jako hlavního pracovního nástroje?

Praktická velikost

Pořídil jsem výkonově slabší verzi modernizovaného MacBooku z roku 2016. Prakticky od toho dne jsem neplánovitě přestal iPad mini používat. Macbook ho plně nahradí. Je jasné, že raději vytáhnete počítač, než byste cokoliv řešili z iPadu, ale většinou se vám nechce vytahovat tu velkou mašinu. U MacBooku vám ale nebude vadit tahat počítat na klín klidně v tramvaji. Je totiž srovnatelně malý jako běžný iPad a menší než třeba časopis Forbes.

O lehké váze a malých rozměrech je asi zbytečné psát, na cesty a mobilní kancelář nic lepšího nenajdete. Otázka tedy zní, jestli se dá použít také jako hlavní pracovní nástroj do kanceláře na stůl a jestli může být vaším jediným počítačem? Právě na to se v této recenzi zaměřím.

USB-C

Takhle vypadá můj pracovní stůl. Jak vidíte, rozměr obrazovky jsem u stolu vyřešil externím monitorem. Pokud si ho nepořídíte, budete si trochu ničit záda krčením hlavy dolů. Ten můj má dokonce USB-C připojení, což je geniální, protože mi tím nahradil hub. Monitor má v zadní části běžné USB zdířky, kam jsem zapojil klávesnici a reproduktory. Připojuji tam i flashky a externí disk pro zálohování přes Time Machine. Celou stanici tak připojím a odpojím jediným kabelem. Monitor přes ten jediný kabel také notebook nabíjí.

Výkonově mi naprosto dostačuje na cokoliv, co dělám, ale to hodně závisí na vaší práci. Pokud často pracujete s fotkami ve vysokém rozlišení, videem a podobně, je dost možné, že vám stačit nebude.

Běžný pracovní den je vyřešený. Co ale v terénu? Jak si poradím s USB-C?

Všude s sebou tahám 2 maličkosti. Tahám flashku Adam Elements Roma 64, která má otočný kloub s USB-C konektorem na jedné straně a běžným USB na druhé. Díky ní mohu přenášet data mezi libovolnými počítači, přenášet fotky do fotolabu k vyvolání a podobně. Druhá věc, kterou tahám, je klasická redukce USB-C/USB od Applu. Tu jsem zatím použil jen na cizí flashky, na tiskárnu, kterou mám doma a na připojení externího disku Porsche Design od LaCie, když zrovna nejsem v kanceláři a chci zálohovat. Flashka i redukce jsou miniaturní, není to jiné, než všude tahat sluchátka.

Jiné příslušenství zkrátka nepotřebuji.

Mám sice hub z obrázku dole, ale nepoužívám ho a ani vám ho nedoporučím. Kromě toho, že ho k ničemu nepotřebuji, se také pekelně zahřívá a mám pocit, že ten USB-C samec se musí zákonitě jednou utrhnout. Působí na něj velká páka, když manipulujete s celým hubem. Pokud něco takového chcete, pořiďte si něco s malým kablíkem, ať se nemusíte bát s MacBookem manipulovat. Třeba tohle, ale nemám zkušenost, jestli se to náhodou taky nepřehřívá.

Výdrž

Výdrž sice nemám změřenou, ale díky ní nenosím nabíječku. V kanceláři se mi MacBook nabíjí skrz monitor, nabíječku tedy nechávám doma a ještě jednu dokoupenou mám u táty, kam často jezdím. Ještě se mi, myslím, nestalo, že bych baterku někde venku vyčerpal. Nemusím ji tedy vůbec řešit.

Force Touch trackpad a klávesnice

Force Touch jsem si párkrát vyzkoušel, abych věděl, co v jakém programu udělá silnější stisk a jakou odezvu dostanu do prstů, ale jinak ten silnější klik nepoužívám. Jedno vám ale povím, klasické kliknutí je nebe a dudy ve srovnání s iPhony. U nových iPhonů máte pocit, že se dá procvaknout celá spodní část telefonu, zatímco v MacBooku dostanete odezvu skutečně jen na tom jediném místě, kam jste klikli. MacBook dává ideální odezvu, iPhone dává u svého ne-mechanického Home buttonu spíš pocit, že je celý telefon nedocvaknutý. Vždy si vzpomenu na staré Nokie s výměnnými kryty.

Pokud jde o klávesnici, píše se na ní skvěle, přes den vás nic neruší, ale pokud něco budete psát v noci vedle spící manželky, zjistíte, že je opravdu hlučná (ne ta manželka, ale klávesnice).

Odolnost

Jak už jsem v názvu prozradil, podařilo se mi polít MacBook čajem. Šlo o plný půllitr horkého čaje, který mi kočka překlopila rovnou na klávesnici. Zkusil jsem ho okamžitě vytáhnout za víko do vzduchu, ale už bylo pozdě, vlna čaje se přes něj už celá přelila. Na fotce nahoře vidíte, jak se po téhle nepříjemnosti koupe MacBook v pekáči plném rýže. Ta má tu vlastnost, že do sebe nasává vlhkost. Dal jsem si pozor, abych nedal rýži na konektory a větrací otvor. Bohužel mi ale nedošlo, že rýže má mezi zrnky spoustu jemnějšího bordelu. Měl jsem dát mezi rýži a notebook alespoň nějakou látku. Kvůli tomu se mi dostal ten písek mezi klávesy.

Pár týdnů to ještě pod některými klávesami křupalo, ale stačilo stiknout klávesu s větší silou a drobek tím rozdrtit a vyklepnout. Dnes už tam nic nekřupe.

Ten den ale přestal fungovat zvuk. Systém si myslel, že jsou zapojeny sluchátka ve zdířce a tak integrované reproduktory vypnul. Nešlo to systémově nahodit, ani když jsem profouknul zdířku. Možná se tam něco zalepilo tím sladkým čajem, ale kupodivu hned druhý den ráno bylo po problému. Zvuk opět funguje naprosto normálně a jinou závadu jsem nenašel.

Aby to se mnou neměl MacBook tak lehké, nedávno jsem ho zapomněl v kufru auta přes noc v mrazech. Druhý den jsem ho otevřel a ze všech stran musel setřít rosu, včetně klávesnice. Na obrazovku jsem mohl prstem malovat obrázky, jak byla zamlžená. Naprosto žádný následek to ale nezanechalo, ani vypnout nepotřeboval. Vše funguje normálně a já ho každý den používám naplno bez omezení.

Obdivuhodné.

Závěr

Odpověď na úvodní otázku je jednoznačně kladná. Pokud na počítači nestříháte videa a nepaříte hry, 12″ MacBook dokáže plně zastat funkci primární pracovní mašiny do každé situace. Stačí k tomu dobrý externí monitor.

 

Napsat reakci

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *